HRANICE

Církevní územní správa

Církevní dějiny v českém prostředí patří k tradičním námětům historického výzkumu. Vybrané aspekty byly v minulosti částečně zpracovány i metodami historické geografie a kartografie. Průkopnickou úlohu v tomto sehrál dr. Zdeněk Boháč (1933–2001).

Zdejší blok tematických sond představuje možnosti využití dnešních metod digitální kartografie pro studium církevních dějin. Zvolená metoda historických rekonstrukčních map se snaží postihnout šíři badatelských témat a okruhů. Zároveň je potřeba mít na paměti, že mapové zobrazení je především podkladem, doprovodným pracovním materiálem, jenž usnadní, avšak nenahradí hlubší interpretaci celkového historicko-společenského rámce.

Limitem, a to především pro středověk, je kvantita a kvalita pramenů – tyto jsou po celá staletí pouze písemné, teprve od 17. století je možné využívat i dobových pramenů kartografických.

Tematicky jsme se rozhodli pokrýt vybraná témata spojená nejen s historicky dominující katolickou církví, ale také poukázat na některé fenomény spojené s husitstvím a reformací. Zastoupeny jsou příklady od středověku po současnost, od detailních pohledů na konkrétní regiony po celoplošně zpracovaná data.

Katolická církevní správa je zastoupena čtyřmi mapami pro předmoderní období. Sonda pro jeden z historických krajů nabízí paralelní sledování proměn hranic církevní a světské správy. Celistvý pohled na církevní správu je k dispozici pro počátek 18. století. Proměnu hranice diecézí ukazujeme na specifickém příkladu česko-slezského pomezí. Počátek dlouhodobých proměn správních, majetkových i sídelních znamenala sekularizace klášterů, zde představena na příkladu Hradiště nad Jizerou.
Potenciál v oblasti výzkumu dějin nekatolických vyznání (ale také problematičnost jejich prostorového zachycení) již od pohusitské doby odrážejí tři sondy, věnované kutnohorské konzistoři, šíření luterství v českém prostředí a fenoménu novokřtěnců na jihu Moravy.
Vývoj a strukturu seniorátů Českobratrské církve evangelické bylo možné naopak sledovat plošně pro celé území dnešního Česka.

Předkládané spektrum map poukazuje také na badatelské příležitosti – ať už již ve smyslu rozšíření časového, anebo tematického záběru na církve nekatolické i na prostorové aspekty vývoje judaismu.